Červená Lhota

Něco na úvod:

K počátkům tvrze i osady Červená Lhota chybí z předhusitské doby písemné prameny. První písemná zmínka je až z roku 1465. Ještě roku 1542, když po shoření zemských desek obnovoval Jan Kába z Rybňan vklad trhové smlouvy s Divišem Boubínským z Újezda, nesla tvrz s poplužním dvorem vedle vsi Jižné pouhý název Lhota. Mezi lety 1542 až 1555 nechal Jan Kába vybudovat na místě gotické tvrze renesanční zámeček čtvercového půdorysu podle projektu italského stavitele Honse Vlacha. Po tomto datu se Lhota poprvé objevuje v písemných pramenech pod názvem Nová Lhota. Ke konci 16. století získal Novou Lhotu od Jiřího Káby z Rybňan jeho strýc Jan a prodal ji roku 1597 sousedovi Vilémovi Růtovi z Dírné. Do sepsání jeho kšaftu roku 1602 došel název tvrze nového vylepšení, vyjádřeného v predikátu "na Nové (jinak Červené) Lhotě, čímž se zřejmě upřesnil vnější vzhled tvrze po přestavbě.
V letech 1658 až 1678 byly na zámku prováděny raně barokní úpravy pod vedením jindřichohradeckého stavitele Jakuba Wernera.V letech 1841 - 1863 proběhla pod vedením jindřichohradeckých stavitelů Josefa Schaffera a Josefa Kocába romantická přestavba v novogotickém slohu, současně byly upravovány i interiéry. Roku 1900 po dědickém vyrovnání mezi syny Alexandra Schönburga připadla Červená Lhota nejmladšímu synovi Janovi. Ten se pod vlivem svého italského pobytu rozhodl provést úpravy zámku v renesančním duchu za účasti předního vídeňského architekta Humberta Walchera z Moltheimu. Tehdy získal zámek svůj dnešní pohádkový vzhled.

Popis mé stavby:
Zámek je postaven na třech podložkách o rozměrech 16x32 studů. Nejprve jsem začal s výstavbou zbytků skal, které mi vymezili vlastní půdorys obvodových stěn. Zde jsem se však setkal s prvním záludnosti a tou je šikmá stěna (viz obrázek).
K vyřešení tohoto problému nám pomůže "Pythagorův teorém", nebo-li Pythágorova věta. Věta zní: A2 + B2 = C2. Pro mě to tedy znamenalo, že jsem musel najít taková tři nedesetinná čísla, která budou pro tuto větu platit a nebudou moc malá, nebo naopak velká. Pro můj případ se tedy perfektně hodí čísla: 6, 8, 10. Protože:

A2 + B2 = C2
62 + 82 = 102
100 = 100

Z toho tedy vyplívá, že pokud chci mít šikmou stěnu tak musí být dlouhá 10 studů. Po vyřešení tohoto malého problému jsem mohl směle pokračovat dál ve stavění obvodových zdí.

Jak stavba pokračovala dál a začali se objevovat první okna, tak se objevil další problém. Některé okna skutečné stavby jsou ještě menší než okénka 1x2x2 č.7026. Jelikož je ale stavebnice velice dobře navržena a všechny rozměry jsou přesně definovány tak i tento problém mohl být velmi dobře odstraněn (viz obrázky).


Na závěr ještě malá galerie
Přední pohled Zadní pohled Strana se zahradou Pohled ze shora Detail na vstupní věž
Detail brány Střecha Nádvoří Detail nádvoří